TEXTY
Najděte si svůj song
A
Ach, ta krutost!
Až jednou příjde
Autor hudby:
Až budou v módě
Autor hudby:
Ave pro...
Autor hudby:
B
Blues Nuselskýho mostu
Balada o pomíjivém životě
Autor hudby:
C
Co zbylo
Čas vypršel
Co ti brání
Autor hudby:
Černá Jessie
Autor hudby:
Co teď
Zhasla už světla, padla opona
A žádná další role pro mě není
A žádná repríza se prostě nekoná
Ta hrozná tma mě udusí
Už prostě není žádné příště
Už se tím trápit nemusím
To už se takhle občas přihodí
Na chodbách divadla je pološero
Takový neúspěch těžko rozchodím
Bez role herec není nic
Moc studená to byla sprcha
Má šance padla, co říct víc
Možná, že je čas loučit se se světem
Radši už nehrát, než hrát někde šmíru
Vyhoďte moje šminky, v šatně zhasněte
Nemá to cenu, to už vím
poslední výstup ještě zbývá
já naposled se ukloním
D
Děkuji
Dona, Dona
Autor hudby:
Dva v parku
a procházky s mámou neměl rád
nesměl křičet, nesměl na polárku,
nesměl se prát
někdo s velkým Ň být, směl by co by chtěl
slavný přece nemá všechno na příděl
a v parku jeho socha musí stát
co je víc, snad nic
ale přání má svůj rub a líc
Každý z nás to zná
občas přání má
velká přání, zdání vábivá
stál a neměl podstavec ten rád
nenapsal už léta ani čárku
musel jen stát
Všeho, co kdy napsal, by se rázem vzdal
Jen kdyby moh‘ s mámou stát tam, kde teď stál
A tam na sochu básníka se smát
Občas přání má
Velká přání , zdání mámivá
Co jim říc, co víc,
Že jsou víc než nic
Každé přání má svůj rub a líc
Tak co říc…už nic
Co je víc…už nic
Přece každý máme
Ten svůj rub a líc
Dvě srdce a Paříž
Dvě srdce troufalá
Do Paříže
Do Paříže
Spolu se neznala
Přesto však spěchala
K sobě blíže
K sobě blíže
Letěla bezmála
Jako by nedbala
Zemské tíže
Zemské tíže
Až rytmus valčíku
Z klecí dvou slavíků
Sejmul mříže
Postačí jen jisker zářivých pár
A ty z nich vykřeše láska jen
Láska jen
Láska jen
Dvě srdce zbloudilá
Do Paříže
Do Paříže
V trojdobém víření
Tisknou se zmámeni
Blíž a blíže
Blíž a blíže
Čísi hlas do rytmu
Valčíku prosí tmu
Pojď už níže
Pojď už níže
Horoucí vzepnutí
Dovrší sejmutí
Srdcí z kříže
V srdcích moc dlouho je žár
Postačí jen jisker zářivých pár
A ty z nich vykřeše láska jen
Láska jen
Láska jen
Zbloudila z venkova
Do Paříže
Netuší že
Potkají v Paříži
Svůdce jenž vyhlíží
Jako kníže
Jako kníže
Vyzve ji k valčíku
Pozor můj slavíku
Na ostříže
Na ostříže
Nech mě být Nežárli
A vrať se do Marly
Za své mříže
Z objetí zase jen do objetí
Do stoky bezedné
Navždycky zabředne
A klesá den ze dne
Níž a níže
G
Gastrosex
P. Ožana
H
Hymna na lásku
Harmonikář
co šlape ulici
a včera jako dneska
je pořád v kondici
a potom po práci
v tančírně na předměstí
svý prachy utrácí
jako už kolikrát
to pro harmonikáře
co umí jávu hrát …
Jáva zní tančí sál
ona však sedí dál
ani se na parket nepodívá
zrak plný dojetí
opájí perletí
nástroj v ní lásky žár rozehřívá
směje se naříká
pobodá popálí jako láva
proniká bytostí
do morku do kostí
jeho tón jeho hlas jako jáva
na rohu ulice
jak hořce láska chutná
za zvuku polnice
nikdo se nenadál
a harmoniku schoval
a ona čeká dál
odejde domů spát
sní o tom, že se vrací
a že jí bude hrát …
Jáva zní tančí sál
ona však …
jen se dál v dojetí
probírá pamětí
nástroj v ní lásky žár rozehřívá
směje se …
sama jak v plotě kůl
harmonikář pad v boji
a sen se rozplynul
zvyká si na nouzi
ach pánbu pomoz děvce
když soucit probouzí
klienty nudí pláč
a v baru na předměstí
už hraje jiný hráč
…
naslouchá sedí dál
…
zrak plný dojetí
…
opájí perletí
…
směje se naříká
pobodá popálí jako láva
vale dá vzpomínkám
uniknout není kam
tančí dál
tančí dál
nepřestává …
končí jáva.
Hotel v suterénu
A tady hotel Katz
Já jmenuji se Lora
A tady je můj plac
Podivná budova
Je téměř bez oken
Hotel je v suterénu
A jmenuje se Sen
A jmenuje se Sen
Má divná schodiště
Pokoje plné lásek
Umělé růže ve vázách
Cynické stopy kytek
A je nás tady moc
A někdy strašně málo
Tady den jen tak nekončí
Jak by se vám pane zdálo
Tady ne
Tady ne
Tady ne
Tady se plahočí
Zbytečky něhy kousky
Jepičí život pocitů
Tu splní vaše touhy
Každou noc
Každou noc
Každou noc
Já tady dneska končím
Jsem na končící trati
Poslední chlapeček
Poslední záchvěv touhy
A pak jen ostrý křik
Kolotoč pod dekou
Já tady nechci žít
Chci skončit najednou
Ale mám strašný strach
Že bolest bude větší
Že krev mi scáká šaty
A pláču nad sebou
Pane, před vámi klečím
Ale já musím jít
Musím jít
A tady hotel Katz
Já jmenuji se Lora
A tady je můj plac
Podivná budova
Je téměř bez oken
Hotel je v suterénu
A jmenuje se Sen
A jmenuje se Sen
Portýr co voní od cibule
A servír co se pořád směje
Pach, mastnota
A v pantoflíčku švábí dům
Tady se daří nejen splínům
Ba i snům
Tady den jen tak nekončí
Tady ne
Tady ne
Tady ne
Tady se plahočí
Zbytečky něhy kousky
Jepičí život pocitů
Tu splní vaše touhy
Každou noc
Každou noc
Každou noc
Já tady dneska končím
Jsem na končící trati
Poslední přání splním vám
Když se vám láska doma hroutí
A pak jen ostrý křik
Kolotoč pod dekou
Já neumím už žít
Neumím nadechnout
Ale mám strašný strach
Že bolest bude větší
A už si nevzpomínám
Kdy kde mi bylo hezky
A pláču nad sebou
Pane, před vámi klečím
Ale já musím jít
Musím jít
A tady hotel Katz
Já jmenuji se Nikdo
A tady byl můj plac
Podivná budova
Je téměř bez oken
Hotel je v suterénu
A jmenoval se Sen
A jmenoval se Sen
Obrazy nakřivo
Fotely plné blech
Tady i nádeník
Je pánem na schodech
Po stěnách kvete divná mast
Podivná, zvláštní, strašná slast
Tady den jen tak nekončí
Tady ne
Tady ne
Tady ne
Tady se plahočí
Zbytečky něhy kousky
Jepičí život pocitů
Tu splní vaše touhy
Každou noc
Každou noc
Každou noc
Já tady dneska končím
Jsem na končící trati
Poslední úsměv pro vás mám
Poslední než se ztratí
A pak jen ostrý křik
Kolotoč pod dekou
Já tady nechci být
Odejdu najednou
Ale mám strašný strach
Že bolest bude větší
Mé tělo se teď klepe
Mé sny se v hlavě točí
A pláču nad sebou
Pane, před vámi klečím
Ale já musím jít
Musím jít
CH
Choť s velkým Chá
Chrám předměstí
I
I život může být med
Pak vrátím se zpět
Až s kočkou pes začne žít
Pak vrátím se zpět
Až každej chlap bude chlap
Hned vrátím se zpět
Až Frank S. se zpustí
I s jednou z mých tet
Umře poslední klep
Až krásnej svět nesedne
Světu na každej lep
S parádou a láskou
Hned jsem zpět
Vzdychnu Sláva!
I život může být med …
Pak vrátím se zpět
Až kaprů sbor zvládne swing
Pak vrátím se zpět
Až strany vždy půjdou
Ne do stran, leč vpřed
Až Frank S. se spustí
I s jednou z mých tet
Že jsem člověk, ne kus
Až za každou pravdu mou
Ty mi připíšeš plus
S parádou a láskou
Hned jsem zpět
Křiknu Sláva!
I život může být med …
Iluze
Každá z mých iluzí
Připomenou co smíme
Pápěrky na kruzích
Když bylo nám – no, míň
A teď jsou krásnou přítěží
Sny zaplní – i skříň
Nejsou víc, jsou jen dýmem
Každá z mých iluzí
Jak jsou ztracené víme
Suchý list v haluzích
Snad někdo z vás dal by penny
Za ten pěkný suvenýr
Na prodej – ne, to není
Jenom žal
By mi zbyl
If you go away
If you go away on this summer day
Then you might as well take the sun away
All the birds that flew in the summer sky
When our love was new and our hearts were high
When the day was young and the night was long
And the moon stood still for the night bird's song
If you go away, if you go away, if you go away
But if you stay, I'll make you a day
Like no day has been or will be again
We'll sail on the sun, we'll ride on the rain
We'll talk to the trees and worship the wind
Then if you go, I'll understand
Leave me just enough love to hold in my hand
If you go away, if you go away, if you go away
Ne me quitte pas
Il faut oublier
Tout peut s'oublier
Qui s'enfuit déjà
Oublier le temps
Des malentendus
Et le temps perdu
A savoir comment
Oublier ces heures
Qui tuaient parfois
A coups de pourquoi
Le cœur do bonheur
Ne me quitte pas, ne me quitte pas, ne me quitte pas
But if you stay, I'll make you a night
Like no night has been or will be again
I'll sail on your smile, I'll ride on your touch
I'll talk to your eyes, that I love so much
Then if you go, I'll understand
Leave me just enough love to hold in my hand
If you go away, if you go away, if you go away
If you go away, as I know you must
There'll be nothing left in this world to trust
Just an empty room, full of empty space
Like the empty look I see on your face
Oh, I'd have been the shadow of your shadow
If it might have kept me by your side
If you go away, if you go away, if you go away
Please don't go away!
J
Jarní neurózy
R. Drössler
Jasná noci! Temná noci!
nahá vběhneš do řeky.
Nevadí nám noční chlad,
zahřejí nás doteky.
A hvězdy jasné svítí do dáli,
luštíme spolu jejich signály.
Unikáš mi ke hvězdám,
i když ležíš vedle mě.
Možná nejsem, jen se zdám,
propadám se do země.
A hvězdy jasné hoří jako líh,
signály světů dávno vyhaslých.
Těla zkřehnou únavou,
stíny padnou na řeku.
Jasná noci nad hlavou,
temná noci v člověku!
A hvězdy jasné, z kterých čiší mráz,
zapadnou, zhasnou v tobě, ve mně, v nás.
Jak se loví nápadníci
Co vdávat by se chtěly,
Tak nápadníka hledat šel,
Aby doma neseděly.
Boháč to být nemusí,
Ať mladý je a smělý,
On jim pěkné věno dá,
aby dobře se pak měly.
a teprv třicet je jí,
sto tisíc on pro ni má
je hodná a moc nejí,
Druhá dcera Rebecca,
té čtyřicet se blíží,
a tři sta tisíc věno má,
ani mouše neublíží.
té padesát už bude,
má pět set tisíc v záložně
a plno je jí všude.
Ten hoch svůj údiv netají
A pak se slyšet nechá:
Když starší dceru nemají,
on že rychle domů spěchá
Jaká růže, je i trn
Suchý pláč, v duši slzy mé
Řekla si jen, no jo
Stejné schéma, to znám
Ta zem, k níž chtěli plout
Dva na tři, pronajatý kout
Možná směšně to zní
Nezůstalo jí nic
Na tři tucty let svých
To, co tak hřálo není už
Zůstal jen žal
Jaká voda je i břeh, nebolí nic
Jaká postel je i sen, nebolí nic
I přes to co mám
Jaké srdce je i strach, nebolí nic
Jaká slabost je i hřích, nebolí nic
Jaký vzestup je i pád, nebolí nic
I přes to co mám
Jaká růže je i trn, nebolí nic
Jaká zrada je i hněv, nebolí nic
Jaká radost je i pláč, nebolí nic
Jaký život je i smrt
Budem žít celou věčnost
Noc se točí kolem nás
Prázdné strachu je místo
Láska hloupá, láska zlá
Sílu nemá už žádnou
S vlasy vítr bude hrát
Deset pater a prázdno
Jaká zrada je i hněv, nebolí nic
Jaký vzestup je i pád, nebolí nic
I přes to co mám
Co vychrlí z nás
Horkou lávou slov, horkých srdcí klid…
Jaká zrada je i hněv, nebolí nic
Jaká radost je i pláč, nebolí nic
I přesto co mám
Jako kapka vody
Tvář tvá pod dekou
Symbol prokletí
Prokletí nás dvou
Toulky v myšlenkách
Urážky už zas
Ve spirále se
Vrací můj tvůj čas
Tvůj vztek a můj splín
Tichý mandarín
Sladký hořký kvas
Co ovládá nás
Co ovládá nás
Pořád dokola
To není náhoda
To bohužel je v nás
Teď dlouho nebudeš
Teď se ztratíš sám
Padají andělé
Křídly hladí nás
Lásko moje máš
Od apoštolů dar
Nedokážeš být
Nikdy dlouho sám
Budu ztékat zas
Jako kapka vody
Vykoupím Ti čas
Jako kapka vody
Budu v noci snít
Jako kapka vody
Vypálím i sníh
Když se probudím
Tvář má pod dekou
Kola maluje
Svědomí nás dvou
Nadávky a křik
Běžný kolorit
Ve spirále je
Nebezpečné být
Sladká slova zní
Jako hořký jed
Jako sladký kvas
Co ovládá nás
Co ovládá nás
Pořád dokola
To není náhoda
To bohužel je v nás
Teď dlouho nebudeš
Teď se ztratíš sám
Uklouzli andělé
Rozbili si tvář
Lásko moje máš
Od apoštolů dar
Nedokážeš být
Nikdy s nikým sám
Rozmělním se v pláč
Jako kapka vody
Zahřeju i nás
Jako kapka vody
Chci abys mě pil
Aby kapku vody
Oheň zahubil
Když se probudím
Ticho kolem mě
Tiché zjištění
Nikdo nechce mě
Budiž proklet čas
Víru ničí nás
Všechno dala bych
Kdybys tady byl
Nechal pokořit
A pak mě políbil
Sladký hořký kvas
Co ovládá nás
Co ovládá nás
Pořád dokola
To není náhoda
To bohužel je v nás
Teď dlouho nebudeš
Teď se ztratíš sám
Létají andělé
Zastavili čas
Lásko moje máš
Od apoštolů dar
Nedokážeš být
Dlouho nikdy sám
Nechám oheň žít
Jako kapka vody
Ztrnulá chci být
Jako kapka vody
Protéct světla čas
Jako kapka vody
Najít zase nás
Johnny
Jsi tejden v přístavu
Já tu pláčem řvu
Tak kde se flákáš?!
Johnny
Vem z blůzy pouhej cent
A brnkni v apártment
Kde jsem Tvá až – až …
Johnny
Dřívs táh i bágly sem
My s whiskou zamkli se
Byl jsi říznej
Johnny
Svíčkám jsem knot ustřihla
Doupě je dlouhá tma
Tak mě dlouze chtěj!
Kdyby Ti někdo řek
Že zajdeš na nevděk
Moc by ses lek …?
Pojď svou smrt předběhnout
Chci Tě z Tvý špíny zout
Než poznáš můj vztek
Johnny
Jsi tejden v přístavu
Já tu smíchy řvu
Tak kde se flákáš?!
Johnny
Přijď s flaškou teď a hned!
Nech plavat cizí klín
Mám utrejch
Kolt a
Plyn …
Ssssss
Jsem jaká jsem
Autor hudby:
Chovám se podle svýho vkusu
Když mě smích přepadne
Řehtám se od plic a na plnou pusu
Já láskou nešetřím
Čí je to chyba
Že by moje
Když beru kdekoho
Kdo ke mně vejde do pokoje
Jsem vždycky jaká jsem
Jsem prostě taková
Zkuste to vážení
Kdo z vás mě vychová?
Stvořená pro lásku
Jsem tady pro vás
Kdo to změní
Vysoký podpatky
A pružný tělo
Zvoucí k seznámení
Prsa mám výstavní
A věčně kruhy pod očima
Co je vám do toho
Jestli je mýmu srdci zima
Jsem vždycky jaká jsem
A vám je houby po tom
Jak je mi s vámi
A jak potom
Přišlo to jako blesk
Láska jak velká kanonáda
Měl mě rád bláznivě
A já, já ho měla ráda
Byli jsme jako děti
Bláhoví, hořlaví
Tak je to C´est la vie
Nač se ptát na to
Co už není
Stvořená pro lásku
Jsem tady pro vás
Kdo to změní
Jízdní řády
už v útlém mládí
byly jízdní řády, ty řády
co někdy z lidí vystřelí si rády,
ty řády, co málokdo z nás
umí dobře číst
už v útlém mládí
byly jízdní řády, ty řády
mě k slabikáři postavily zády
a rány pak trefily se
do patřičných míst
To už se nevrátí
to už se nevrátí
to dávno neplatí
četl jsem stále dál
jak román míval spád
i když můj vláček stál
opuštěn na trati
jak hrouda v souvrati
to dávno neplatí, neplatí,
neplatí, neplatí
to už se nevrátí
už v útlém mládí
byly jízdní řády,
ty řády, co pohádkově
odvezly mě všady,
ty řády, co daly směr i cíl
mým dětským snům
už v útlém mládí
byly jízdní řády,
co tady mně daly poznat
města, řeky, hrady
a sady a dohromady
každý strom i dům
To už se nevrátí
to už se nevrátí
to dávno neplatí
četl jsem stále dál
jak román míval spád
i když můj vláček stál
opuštěn na trati
jak hrouda v souvrati
to dávno neplatí, neplatí,
neplatí, neplatí…
to už se nevrátí
jsou někdy ještě
staré jízdní řády
ty řády, kde místy
duní echo kanonády
a rány, co moje dětské sny
mně chtěly brát
jak v mládí budem‘
číst si jízdní řády,
ty řády, kde sen a láska
nepozbyly vlády,
ty řády, kde slunce vidíš
nad obzorem plát
Všechno se navrátí
všechno se navrátí
nic se nám neztratí
budeme číst zas dál
teď když jsem láska tvá
i kdyby náš vlak stál
opuštěn na trati
jak hrouda v souvrati
tak už se neztratí, neztratí,
neztratí, neztratí
tak už se neztratí!
K
Kožená bunda
Když jsme byli malí cvoci
samá jizva samej šrám
rvali jsme se ve dne v noci
startovali ke hvězdám
sem tam žuchli na hlavu
Spořili jsme do prasátka
na námořní vejpravu
za tři pusy od Anči
Lovili jsme bledý tváře
Ahoj bratře Komanči
za tři pusy od Madly
Čas nás všecky nechal vzadu
maličko jsme povadli
Život frčel kupředu
Žádnej křivák žádná sketa
nebyl ještě v dohledu
jako kdyby nebyli
Když jsi běžec dlouhejch tratí
už je konec idyly
Kamaráde C´est la vie
Radši dávej bacha na to
kdo ti haksnu nastaví
Ale trať je daleká
Napadá mě: Co když v cíli
na mě nikdo nečeká?
Klášter Valldemossa
Tu Paříž ocení:
Když ádié všem dával –
on miloval se, vážení!
Už nad Mallorkou svítá
Tak se mi proměň v led!
Slyš jak srdce krásně klopýtá
A nadechni se naposled!
A tobě klaním se
A než ti zhasne svíce
Chci s tebou tančit po římse
Je závratná ta výška
A dole nádvoří
Jen se neboj, se mnou nespadneš
Ty chlapče umřeš na loži!
Teď zbyla jediná
Ta přestřihne ten vlásek
Na kterém život visívá
Než ráno vstoupí v klášter
A střecha roztaje
Pojď se po ní se mnou proskočit
Tvá cela jako hrobka je!
Ať servem košili
Kdo chtěl by zhebnout k stáru!
jen mladý ze mě zešílí!
Už nad Mallorkou svítá
Tak se mi proměň v led!
Slyš, jak srdce krásně klopýtá
A nadechni se naposled!
Dnes tam v klášteře Valdemosa
Šel pan Chopin do nebe
Pad když na kameny padla rosa
Smrt měl u sebe!
Tu Paříž ocení:
Když ádié všem dával –
on miloval se, vážení!
Už nad Mallorkou svítá
Tak se mi proměň v led!
Slyš jak srdce krásně klopýtá
A nadechni se naposled!
Kdo ví to
že se známe
kdo ví to
možná kámen
Ten kousek skály v dláždění
a stánek s kvítím podle sezón
a pán co nápoj bez pěny
nám vždycky dával,
víš ten hezoun
že my dva byli
kdo ví to
věčnost chvíli
kdo ví to,
že my dva byli
jen já
řek' bych nemoh' zcela
kdo číst umí z králičích stop
Teď místo Ti po mně
dál v paměti bělá
proč všichni mi říkaj'
kde jsi a co děláš
co jsme byli
kdo ví to
tak se mýlí
Svíčka se spálí
dojde dech
a já na lávce náhradníků
říkám si chvíli
byl to pech
a chvíli říkám slova díků
ať se baví
kdo ví to
z vlastní hlavy
kdo ví to
ať se baví
jak já
řek' bych nemoh' zcela
kdo číst umí z králičích stop
Ať místo Ti po mně
dál v paměti bělá
je hřích dělat skandál
kdo ví bývá tichý
že se známe
kdo ví to
v dlažbě kámen
kdo ví to
s kvítím stánek
Krásný představení
Náš komik pláče v šatně
Režisér odjel na léčení
A hodiny jdou špatně
A celý sál zas bude spát
Divák se těšil na grotesku
My budem drama hrát
Když klauna hlava bolí
Oponář není k nalezení
Oponu žerou moli
Že takhle hrát si nezvykl
Kapelník všechny rychle učí
Náhradní mjúzikl
Je třináctýho pátek
Život je plný překvapení
A koš je plný zátek
Je třináctýho pátek
Život je plný překvapení
A koš je plný zátek
L
Láry fáry
La Mamma
Léto v Nohant
Lori
La Vie en Rose
A když mě pohladí, pak vím,
Že nechci poznat jiné dlaně,
To je ten muž, o němž sním!
Pláč se z dálky vyhne,
Můj dech štěstím se mi úží,
Tvář je do nachova,
Svět je jako záhon růží …
Znám a řeknu díky,
Já ti taky srdce dávám.
Zase je máj, jako byl,
S kytkou bílou …
Vím, že zítra přijde,
Vím, že přijde rád …
Lili Marléne
Na plot kasáren
Noc naplnil
Jen stesk – a ostych žen
Rád umřel by
V tvém zajetí
Muž, o kterém
Snad zdá se Ti
Jsem Tvůj, Lili Marléne
Jsem Tvůj, Lili Marléne
Tvých štíhlých podpatků
Smích, kterým změníš
Úzkost v pohádku
Jen přijdeš, slyším Tví Goodbye
Jsi cizí vlajkou
Já prosím, vlaj
Buď mou, Lili Marléne
Buď mou, Lili Marléne
V mou dlaň, ne na můj hrob
Zář vlasů svých
Nech pro mě – mě si zdob
Až najdeš zítra
cestu sem
O lásce mluv
A s úsměvem
Věř v ní, Lili Marléne
Věř v ní, Lili Marléne
Žít smí jen na rozkaz
Zní Zlomte vaz
Těm, co chtějí zabít Vás!
Až půjdu vpřed
Než klesnu v zem
Chci s sebou vzít
Dvě slova jen
Je Tvá, Lili Marléne
Je Tvá Lili Marléne
Lásko ztracená
ses otočila
už bylo vidět,
jaká jsi jiná
a přitom lehce
já ještě váhal,
co kdo chce a nechce
že už to nejde,
že je líp přestat,
než čekat co vzejde
lásko ztracená
byla´s tak blízko, blízko
a stejně vzdálená
lásko ztracená
teď už to znám a vím,
co to znamená
tak hrozně stýská,
kde jsi má lásko,
kdo vlasy Ti víská
a líbá tě celou
tiskne tě k sobě
tak mocně a s něhou
sama či s někým
třeseš se zimou
a nebo štěstím
lásko ztracená
byla´s tak blízko, blízko
a stejně vzdálená
Lásko, lásko
lásko ztracená
teď už to znám a vím,
co to znamená
najednou stárnu
cítím to nejvíc,
když usínám k ránu
černé jak v kině,
kdy v hlavě si pouštím,
náš film, co znám plynně
tam a zas zpátky
ten umím vracet
ach kdyby nás taky
lásko ztracená
byla´s tak blízko, blízko
a stejně vzdálená
lásko ztracená
teď už to znám a vím,
co to znamená
ses otočila
já dobře věděl,
co je má vina
že je líp přestat,
než do pár chvílí
věčnost těsnat
pár mollových tónů
aspoň ty se vesel,
ať já v smutku netonu
Lásko, lásko,
lásko ztracená
byla´s tak blízko, blízko
a stejně vzdálená
lásko ztracená
teď už to znám a vím,
co ztracená znamená
M
Montmartre
Mé ruce vadnou
Jak staré listí
Podzimních parků
V nichž chátrají cesty
Ten věčný obřad
Vrůstání v popel
Přijmu tiše
A němá bolestí
Se vlečou
Zmrzlí muži k pannám
V mokrých mlhách
Motáme se
Stromořadím
Lásek, zmalovaných šminkami
Jak duha
A v čase mrazů
Žijeme nesví
A v dlaních krev si hřejem
Slova tě zlomí
Přivodí zkázu
Věř, i srdce, co vraždí
Mrtvé je – je …
A už se těší
Jak s jarem krásně zazáří
Listím
K nebesům se
Paže zvednou
Vůli vyhrát najdem ve tvářích
I pláči –
Budem čistí
Modlitba
Bydlíš si v blankytu a mracích,
Vždy těžké úkoly mi dáš,
Že se v nich život zcela ztrácí
Ty přece všechno lépe znáš,
Protože vidíš nás jak ptáci,
Tak řekni, jestli soucit máš,
Proč pláč se ke mně pořád vrací?
A krotká jsem, jak beránek
A říkám si: jen důvěřuj.
Ty asi víš, co děláš, Pane.
Nebyl můj přítel věrný,
Já vím, že všechno projde mi,
Vždyť nejsi přece malicherný
Tak řekni, proč mě do ráje, bran
vedeš vždy cestou plnou bláta
A zkoušíš mě snad ze všech stran,
Jako kdybych měla být svátá?
A neprosím víc, než dát můžeš
A říkám si: jen důvěřuj.
Ty asi víš, co děláš, Bože.
Jak hloupá fraška, směšné drama.
A když se vzbudím, vzdychnu jen:
Snad neutek´mi pod rukama?
Teď zatím v srdci zmatek mám
A roky šedé v duchu sčítám,
Jenom se bráním myšlenkám,
Že možná za trest se tak zmítám.
Co měl své větve samý květ.
K čemu je víra k zázrakům,
Když všechno sebereš mi hned?
Já neproklínám osud svůj.
A vím, že nad vším máš svou moc.
Jen vyprávím ti příběh můj
Místo modlitby na dobrou noc.
Mon Dieu!
Buď vůlí tvou
Ať milý můj
Dál se mnou je …!
Jen den
Jen dva
Snad víc
U mě ho nech
Než stihnem své
Si říct!
Zapírám se vzpomínkám, v kterých máme žít
Útočí, jsou zákeřné, měl by tu být …
Mon Dieu, - chci snad moc? - Mon Dieu!
Jsem jeden pláč
Stesk rozdírá
Rty mé
Buď vůlí tvou
Ať milý můj
Dál se mnou je …!
Jen rok
Snad jen půl
Jen den
Zas prostřu dům
Pro svátky snů
A scén
Nastal čas jít do válek - nebo válku vzdát
Nastal čas vztah prozářit či trýzní řvát!
Mon Dieu, - Mon Dieu, - Mon Dieu
I když si lžu
Jen neříkej
Své Ne!
Jen mi ho nech
Na vteřin pár –
A dál …!
Muž
Několik let
Mě vzýval muž
Co láskou by mě sněd
Měl na to, že se splet
Vzít jed!
Rozpaky bled
A přesto dál
Mě schválně potkával
Ta říčka bezhlavá
Slepě pádila vpřed!
My zkoušení
Co všechno jedno lidské srdce vydrží
Proč trápíme
Svým trápením
Své věrné, jimž jsme jednou vklouzli pod kůži
Pejska mi dal
A ve dveřích
Mě navždy odepsal
A řekl mi, já čekal
… a nepřečkal
Ztracený dar
A pustne zem
Kde zdobil každý bar
Kam vešla jsem, tam stál
Naději mou mi vzal!
…
…
Své věrné, jímž jsme jednou vklouzli pod kůži
…
…
Své věrné, jímž jsme jednou vklouzli pod kůži
Své věrné, jímž jsme jednou vklouzli pod kůži
Mackie Messer
když jenom zaslechnete moje jméno.
Když jenom zahlédnete daleký odlesk požárů,
které jsem kdysi založi.l
Když jenom zaslechnete píseň o činech,
které jsem páchal, páši a páchati budu.
a z těch zubů čiší strach.
Mackie Messer, ach, můj bože,
kdo dokáže, že je vrah.
leckdo život dokonal.
Mor tam nebyl, víme jen, že
Mackie Messer blízko stál.
jindy boháč Miler zas.
Mackie s hůlkou jako frajer
obcházel tam v onen čas.
a v té hůlce nůž je skryt.
Mackie Messer vyhrál sázku
nic mu nejde dosvědčit.
Jednou změnil požár v Soho,
půlnoc temnou v denní jas.
Podezřelých bylo mnoho,
ale Mackie zmizel včas.
nic netuší a jde spát.
Probudí se zneuctěna
Mackie ji však nechce znát.
a z těch zubů čiší strach.
Mackie Messer, ach, můj bože,
kdo dokáže, že je vrah.
Mávnout rukou nad sebou
to smím, víc ani píď
Slova nehřejí a nezebou
mám v oknech síť
Jak ta kachna divoká
pod křídlem s hlavou spím
Mávnout rukou párkrát do roka
já ještě smím
a bývá mi líto,
že z touhy je zánovní krám
Slétni z těch výšek
vždyť já nejsem míšeň
šálek si vystačí sám
Jsi vybledlá snítka
ta má snítka myrtová
co někde u fotek mám
a té spící kachně divoké
té se já podobám
nic víc, náš film jde dál
Každý sám jsme spolu pod vébou
sám sis to přál
Jsem jen čírka chycená
pod sítí návyků
Mávnout rukou pro mě znamená
tam odnikud
a bývá mi líto,
že z touhy je zánovní krám
Slétni z těch výšek
vždyť já nejsem míšeň
šálek si vystačí sám
Jsi vybledlá snítka
ta má snítka myrtová
co někde u fotek mám
Proto spící kachně divoké
se podobám
a bývá mi líto,
že z touhy je zánovní krám
Slétni z těch výšek
vždyť já nejsem míšeň
šálek si vystačí sám
Jsi uschlý jak snítka
ta má snítka myrtová
co někde u fotek mám
Mávnout rukou nad sebou to smím
léta to znám
N
Napsat báseň
Nebudu s Tebou
M. Worek
Něžně krásná
Non je ne regrette
Ni le bien qu'on m'a fait, ni le mal
Tout ça m'est bien égal
Non, rien de rien, non, je ne regrette rien
C'est payé, balayé, oublié, je me fous du passé
Mes chagrins, mes plaisirs
Je n'ai plus besoin d'eux
Balayé les amours avec leurs trémolos
Balayé pour toujours
Je reparts a zéro
Ni le bien qu'on m'a fait, ni le mal
Tout ça m'est bien égal
Non, rien de rien, non, je ne regrette rien
Car ma vie, car mes joies
Aujourd’hui ça commence avec toi
Natisíckrát se vdávám
Dřív než tma
A přítel můj
Už půlnoc má
Prý chce být sám
Snad ví i proč
Natisíckrát se vdávám
Ten vážný pár
A vše, co moh
Si dávno dal
Teď chápat mám
Že míň je víc
Natisíckrát se vdávám
Ne ztrácet čas
Jen bílý stín
Už zbývá z nás
Snad navěky
Jsme spoutaní
Tím nelidským
Váháním
Vždy dřív než tma
Ta rána ctím
A nejsou má
Tak jednou spát
Kde sny své mám
Natisíckrát se vdávám
Dřív než tma
A přítel můj
Už půlnoc má
Prý chce být sám
Snad ví i proč
Natisíckrát se vdávám
Snad vidí rád
Můj závoj vlát
Natisíckrát se vdávám
Ne me quitte pas
Autor hudby:
Il faut oublier
Tout peut s'oublier
Qui s'enfuit déjà
Oublier le temps
Des malentendus
Et le temps perdu
A savoir comment
Oublier ces heures
Qui tuaient parfois
A coups de pourquoi
Le coeur du bonheur
Ne me quitte pas 4x
Moi je t'offrirai
Des perles de pluie
Venues de pays
Où il ne pleut pas
Je creuserai la terre
Jusqu'apres ma mort
Pour couvrir ton corps
D'or et de lumière
Je ferai un domaine
Où l'amour sera roi
Où tu seras roi
Où je serai reine
Ne me quitte pas 4x
Je t'inventerai
Des mots incensés
Que tu comprendras
Je te parlerai
De ces amants-là
Qui ont vu deux fois
Leurs coeurs s'embraser
Je te raconterai
L'histoire de ce roi
Mort de n'avoir pas
Pu te rencontrer
Ne me quitte pas 4x
On a vu souvent
Rejaillir le feu
De l'ancien volcan
Qu'on croyait trop vieux
Il est paraît-il
Des terres brûlées
Donnant plus de blé
Qu'un meilleur avril
Et quand vient le soir
Pour qu'on ciel flamboie
Le rouge et le noir
Ne s'épousent-ils pas
Ne me quitte pas 4x
Je ne vais plus pleurer
Je ne vais plus parler
Je me cacherai là
A te regarder
Danser et sourire
Et à t'écouter
Chanter et puis rire
Laisse-moi devenir
L'ombre de ton ombre
L'ombre de ta main
L'ombre de ton chien
Ne me quitte pas 4x
Nejlínější holka
Mý stránky jsou jen stinný
A jestli nevěříš
Tak věz,
Že jsem dnes
Nejlínější ve městě
Líná
Jsem jak ta veš
Říct Ti běž
Chci se scházet s jiným
Může se
Vyplatit
Holku mít
Nejlínější ve městě
Líná dýchat a žít
Líně koukám, kdo by tak moh
Za mě kouřit
Tak najdu se před svou skříní
Má času dost
Nejlínější ve městě
Líná
Holka nikam nespěchá
Bloumá se sny po střechách
Rozčílit se nenechá
Ó nač se přetrhnout!
Ve městě
Holka nejlínější
Zítřkem žiješ mi
Já datem předvčerejším
Mám lásko zlatej job
Holka nejlínější jsem
Nie jest źle
Piekący w sercu ból przegranej,
Podbite oko, wstydu łza -
Dramaty mych szczenięcych lat.
Zawsze w pobliżu była mama,
Wszechmocna, mądra, ukochana,
To ona nauczyła mnie,
Że nigdy nie jest aż tak źle.
Jeszcze nie, jeszcze nie dziś, nie o tej porze.
Nie jest źle, nie jest źle,
nie aż tak, żeby już być nie mogło gorzej.
Wagary, owocowe wino.
I nagle na pogodnym tle
Matura jak ponury cień,
A potem jesień w strugach deszczu
I twoje studia w obcym mieście,
koszary, listów coraz mniej
I na pociechę refren ten.
Jeszcze nie, jeszcze nie dziś, nie o tej porze.
Nie jest źle, nie jest źle,
nie aż tak, żeby już być nie mogło gorzej.
Nim spojrzę w jutro, już jest wczoraj,
Oglądam zwariowany film,
Nie umiem się odnaleźć w nim.
Co będzie jutro, jeszcze nie wiem,
Pomysłów brakło mi na siebie,
Lecz z całych sił uwierzyć chcę,
Że nie jest ze mną aż tak źle.
Jeszcze nie, jeszcze nie dziś, nie o tej porze.
Nie jest źle, nie jest źle,
nie aż tak, żeby już być nie mogło gorzej
O
Ochotnická
Opilá balerína
Odrhovačka o Titaniku
Maximální výkon Luxus Bezpečí
Na shledanou v ráji
kapitán se zubí
Cestující tančí dole v podpalubí
Orchestr jim hraje pěkně do noty
valčíky a polky
tanga
foxtroty
Plnou parou vpřed
Pokoříme živly Ohromíme svět
A že ve tmě plují
velehory ledu?
Posádka zná dobře lodní abecedu
Usmívat se prosím
Žádné obavy
Víno ze Champagne
stoupá do hlavy
Kdepak žádné selhání
Malá zastávka vám tančit nebrání
A že voda stoupá?
Ale to nic není
Pro zpestření plavby malé osvěžení
Utužte si zdraví mořskou koupelí
Na shledanou v ráji
Buďte veselí
Tango nebo džez
Slyšel vůbec někdo naše S.O.S.?
Když je vody po krk cíl je v nedohlednu
Na shledanou v ráji
Titanik jde ke dnu
Jaký je v tom rozdíl Parník nebo svět
když se valí do tmy
Možná naposled
Opravdový příběh Odyssea
Oslněn neobvyklou krásou žen, které obývaly tuto skalnatou pevninu, odzbrojen jejich zpěvem, který jsme schopni pochopit jako vnitřní hlas probouzející se lásky k sobě. Odysseus zůstal na ostrově sirén, nikdy se nevrátil do vlasti, domů, ke starostem, které na něj čekaly. Poslední poznámka v jeho lodním deníku, kromě obyčejných zpráv spojených s navigací, obsahuje několik vět zcela osobních a dojemně upřímných.
Tehdy unaven vítězstvími, opojen slávou, pocítil náhle panický strach z probouzejícího se utrpení všedních dnů, rozhodl se nevrátit.
Rozhodl se nevrátit, zcela jistě se škodou k mýtu, ale možná s užitkem pro sebe, jako žalozpěv zrazených ideálů, zní zpěv Penelopy.
Z tvých neznámých cest
Vrať se zpět já nemůžu snést
Svou samotu zlou, pomoz mi,
Vrať se, zastav ten zlý čas
Vrať se už, já čekám, vrať
Z prokletých a zrádných vod.
Pomoz mi, vrať se prosím, vrať
Přijď prosím, přijď
Přijď já čekám, přijď
Z tvých neznámých cest
Vrať se už, vrať se, čekám
Přijď, pomoz mi, prosím, přijď
Z proklatých a zrádných vod
Vrať se už, vrať se, čekám
Vrať se mi
Pomoz mi, zastav ten zlý čas
Oči máš zatoulané
Vzdálená jak ozvěna
Mlčením nic nespravíš
Venku prší, tak pojď blíž
Láska nám už ustává
Místo ní tu roste hráz
Co teď stavíš mezi nás
v podivných svých krajinách
Mé prosby jsou marné
Jak na zeď hrách
K podivným svým krajinám
Co a kam Tě vlastně táhne
Možná sen, co se jen zdá
Pak nás třeba zamrzí
Že nebudem‘ spolu snít
Když chceš svojí cestou jít
Co ti mám a nemám přát
Ať se v světě neztratíš
Snad tě potkám, co ty víš
K podivným svým krajinám
Co a kam Tě vlastně táhne
Možná sen, co se jen zdá
K podivným svým krajinám
Vím sny jsou to marné
Taky je znám
P
Padam Padam
Poprvé
Písnička o škaredých holkách
ty se drží zpátky
Jsou samy sobě na posměch
A vždycky mají
hezký kamarádky
a proto mají v lásce pech
Jsou spolehlivý
jako tažní koně
Drží tě když ti hrozí pád
Nestojí o dík
Vědí že se pro ně
nebudou chlapi nikdy prát
Škaredý holky
nejsou nikdy v právu
Vypadnou vždycky z pořadí
Srkají život jako hořkou kávu
Zvykly si
Nikdy nesladí
Zrcadlu řeknou:
Holka ty máš ránu
Leda slepci přijdeš vhod--
Rady se trápí
Usínají k ránu
Co by byl život bez trampot
Řeknou ti: Hele
zmiz a zanech řečí
Nestojím o tvý ohledy
Škaredý holky
nikdo nepřesvědčí
že vůbec nejsou škaredý
Podzim je příliš dlouhý
Popěvěk při holení
Píseň Františky
Zeus byl děsně na ženský
Postava jeho nádherná je
Urostlý je jak Frištenský
O co si řekly, to jim dal
Pro tamhletu se změnil v býka
Jindy se zlatým deštěm stal
Ještě se mění
I když ho nikdo
K tomu nenutí
To přece asi
Není k zahození
Pro Lédu stát se
Labutí
Upad jsem s ní na Lédu
Z masa a kostí
Dílem se stydí
Dílem se postí
Mythologické
Bytosti
Vyhledávají
Radosti
Poznat život z lepší stránky
To je to, co muže blaží
Oviň můj pas svojí paží
A na nic se neohlížej
Anebo se ohlídni
Viz, co jsem se naučila
Co jsem byla ve Vídni
Za tu dobu, co jsem byla
Co jsem byla ve Vídni
Já ti chci šeptat dál a znova
Miláčku
Ta nejněžnější sladká slova
Pláč
Já v jarních vlnách topím svůj pláč.
Jen srdce lidské zmírá touhou
A pod horou dál hledám tvou tvář.
Prázdný je můj vůz,
Jen dým a vítr mi zbyl, joj
Pláč, pláč, s očí stírám pláč,
Prázdný je můj vůz
Jen dým a vítr mi zbyl, joj.
Oj, jak mě život, bože, souží.
Po noci bílý den nastává,
Zlá noc nám ránem jednou skončí.
Prázdný je můj vůz,
Jen dým a vítr mi zbyl, joj
Pláč, pláč, s očí stírám pláč,
Prázdný je můj vůz
A zbyl jen dým.
Ptáš se mě proč
Je o všech cizincích této planety
Cizinci jsme všichni
Evropa je, věřte, samý ostrov
Tenhle song, ten tu den co den zní
Šlágrem už se stal
Ódou mou na radost
Ptáš se mě proč?
Lásky jsou vleklou krizí
Ptáš se mě proč?
Táhnem do hrozných válek
Nůž po boku
Pak lížem si sami
Z útoků šrámy
Ptáš se mě proč?
Pouta děsí nás, drahý
Ptáš se mě proč
Jen jim věrná být mohu…
Dál v objetí mém ptej se
A proč?
A proto dál se ptáme
Kdo strh ten most
Co jednou svázal nás
Byl z pevných lan
Ne, byl jen vidinou a snem
Jen přejem se – a klamem
Proč jsi to vzdal
že je to nad marnost marný
V noci se probouzím,
kdy spím a kdy blouzním
že v zámku zas haraší klíč
když všechno je dávno už pryč
V zrcadle vidím se tajně
Snídani prokouřím
Po světle netoužím
Zas předlouhý čeká mě den
Co s Tebou mi utek´ jak sen
Proč´s nezůstal
Lásko má
Proč tu nejsi dál
Proč jsi to vzdal
Proč´s nezůstal
Lásko má
Jsi ta tam
Asi jsem všechno už vzdala
Prázdnotou plná jsem
Bolestí tupá jsem
Kde tohle svůj konec kdy má
Jak přestat, jak začít znova
Proč´s mě nechal
Takhle žít
Nechci víc
Nemám proč
Nevím jak ani
Kudy kam
Proč už to nešlo dál
Nikdo nepomoh´ nám
Lásko má
Jsi ta tam
Proč právě Tebe jsem našla
Jiného nechci už
ať je mi hůř a hůř
Proč nešlo Ti říct ´ještě stůj´
Snad měla víc jsem Ti dát, milý můj
Já pocit viny mám
Tys nemoh´ jinak
Dnes to znám
Nebyl lék
Mizel čas
S ním jsi mizel sám
Kdo nám to udělal
Tys tak rychlý konec vzal
Lásko má
Proč Ty sám
R
Rámusy blues
Docela veselá,
Jindy zas propadám
Splínu,
Na okarínu
Na okarínu
Hraju si Rámusy - blues
Neměla docela
V duši tu mazlavou
Hlínu
A v ní květ blínu
Hořkýho blínu
Prokletej pesismismus
Opusy Fibicha
Vadne mi řeřicha
Zármutek pelichá
Hraju si do ticha
Rámusy - blues
Pak se tomu všemu
Začnu smát
A dixieland mi musí
Hrát
Důvodů, důvodů
Mít v srdci úlomek
Stínu
A zvláště v říjnu
Na okarínu
Hrát svoje Rámusy - blues
Že moje nálada
pustá je jak ruce
V klínu
Žaluju vínu
Na pech a špínu
A na svůj pesimismus.
Vždycky mě napadá
Proč mě tu nechává
Stínu
Žaluju vínu
Ve starým cínu
Na svoje Rámusy - blues
Rebeka
Mé srdce chtělo
Ven z klece
A řvalo
Podívej, Bože, to je on
Já si jen pomyslela
Proč křičí
I jiní
Jsou tu přeci
Proč kácet les
Pro jeden strom.
V obchůdku mém
Tak cizí
A tak blízký
Pak mezi dveřmi
Řeks: „mějte se hezky,
Adieu“
Ty nevíš
Jak je mi líto,
Že tvoje srdce
Neslyší to,
Že tu teď pro mě
Nebije.
Srdce Tvé mě nezná
Mou tvář
Zavál Ti už čas
A v mých očích
Zbývá tak málo slz
Jen Tvé jsou
Zblížily by nás
Rebeka Tvá krásná
Šílí z křiku prázdná
Touží stát se ženou Tvou
Ve své paláce
A zbav ji vlastních pout
Ten lesk, ten cit, ten žár
Mě v noci opíjí
Ach, Bože můj
My dva jdem náměstím
Slyš, perly závoje
Nic neslibuj
Moje lásko ze sna
Srdce Tvé mě nezná
Víc Tě nikdo nemá rád
Marně roky ztrácím
I mládí své
Co nechceš Ti toužím dát.
S černým odpolednem
Já zavřela
V půl jedné
A v tom jsem spatřila
Tvůj vůz
A byla v něm
S tebou žena
Pyšná jak první cena
Zaklela mne v sochu
Ledu kus
Nůž s tupou čepelí
Mi do duše vjel
A k zemi strh mě
Roj střel
Padla jsem rovnou
K nohám Tvým
A Ty co dýcháš
Jenom pro ni
Ses ke mně naposledy sklonil
Není Vám nic
Kam vzít Vás smím
Różowa pani
Znana w Paryżu i Ankarze
Gdzie tylko wchodzi
Dają cynk, że gdy zasiądzie w jakimś barze,
Bez względu na to
Jaka pora
Popija tylko
Z saturatora
Z saturatora
Z saturatora
Różowy drink, o Lady Pink!
Ojciec czyjś chrzestny, czy pociotek
Lecz lady z głowy ma ten kram
Bo jak wieść niesie w sferze plotek
Miłość to dla niej
Istna zmora
Popija tylko
Z saturatora
Z saturatora
Z saturatora
Różowy drink, o Lady Pink!
Daimler różowy w czarne róże
I dokąd chciała tam ją wiózł
A uwielbiała wprost podróże
Tak w bak wchodziła ilość spora
kiedy wlewała
Z saturatora
Z saturatora
Z saturatora,
różowy drink.
Smutna chwila
Zjadła za duże
Jajo kacze
Różowa Lady jest już lilla
A w drzwiach pobladły
Anioł płacze
I chociaż beznadziejnie chora
na koniec jeszcze
Z saturatora
Z saturatora
Z saturatora
Różowy drink
Řekni, kde ty kytky jsou
Kam zmizely v proudu let
Řekni, kde ty kytky jsou
Kde mohou být?
Kde ty krásné dívky jsou
Proč je nikdo nehledá
Nenajdeš odpověď
Nenajdeš odpověď
Kam zmizely v proudu let
Řekni, kde ty dívky jsou
Kde mohou být?
Ztratily svůj krásný pláč
Zneuctěné je tu máš
Nenajdeš odpověď
Nenajdeš odpověď
Kam zmizeli, v proudu let
Řekni, kde ti muži jsou
Kde mohou být?
Odtáhli pryč ve zbroji
Jen mrtví se nebojí
Nenajdeš odpověď
Nenajdeš odpověď
Kam zmizeli, když šli vpřed
Řekni, kde vojáci jsou
Kde mohou být
Vítr sténá nad hroby
Mlčí kámen náhrobní
Nenajdeš odpověď
Nenajdeš odpověď
Proč je tolik lidských běd
Řekni, kde ty hroby jsou
Kde mohou být?
A zas je tu letní čas
Proč jen kytky kvetou zas
Nenajdeš odpověď
Nenajdeš odpověď
Kam zmizely v proudu let
Řekni, kde ty dívky jsou
Kde mohou být?
Ztratily svůj krásný pláč
Zneuctěné je tu máš
Nenajdeš odpověď
Nenajdeš odpověď
Rány lásky
Ta pustá krajina, šeď všude vůkol ční.
Ta bolest utkvělá, myšlenka jediná.
Ta láska, nebe, svět, i čas, všechno mě zdolává.
lyru dávno vyhaslou, pochodně vášní smyslné.
Ta tíha mořských vln, tak na mne dolehne.
Ten štír mou hruď bodáním rozerve.
kde raněn o tobě sním v nocích bezesných
a hruď má v troskách je bolestí zkoušená.
Ta úzkost, nebe, svět i čas, všechno mě zdolává.
srdce tvé svádí mne v údolí rozlehlé,
kde roste bolehlav z hořkosti mého poznání.
Ať už ta láska má pokládá věnce na lože Tvá!
S
Solange
Stínové divadlo
Šanson
Samba na rozchodnou
zbytek vláhy bereš mi
Pouště žár, tak pálí mě
Popraskaná suchá ústa
Polibek můj, samá krev.
Chci kus polibků tvých pít
Očí tvých, dlaní tvých.
Mluv, řekni, že zůstaneš ještě
Než mi vezmeš vzduch po dešti
Než odejdu v holé nic.
Jsem hořící ledová tříšť.
Udělám vše, jenom buď.
Buď, zůstaň ještě chvíli, moment,
Hořím, hořím, hořím, hořím
Chladným ohněm dlaní tvých.
Koukni, budu nové listy mít
Podzim přijde a s ním smrt
Nezabíjej lásku mrazem
Nech ji v klidu umřít jen…
Sex Appeal
Lecz my mamy coś, co byście wy chcieli mieć.
Co jest warta wasza siła, wasza pięść i twarda dłoń?
My kobiety choć słabiutkie mamy na was jedną broń!
Sex appeal to coś co was podnieca.
Wdzięk, styl, czar, szyk, tym was zdobywamy w mig.
co i jak, wzdychacie godzinami:
Ech! Uch! Och! Ach! Słychać wciąż po całych dniach.
najtwardszy głaz - od razu grzeczny jest,
serdeczny jest dla każdej z nas.
Słaba płeć, a jednak jest mocniejsza.
Słaba płeć, a jednak najsilniejsza.
Wdzięk, szyk, czar, styl, nasza broń to sex appeal!
zamiast pereł, aut i skarbów wdzięk musi mieć.
Miły uśmiech, zgrabne nóżki, mały nos i ładne brwi,
to ważniejsze niż bogactwa, bo w tym wszystkim właśnie tkwi:
...nasza broń to sex appeal!
Silvestrovská
Už nejde s vagabundy
Penzi mu přece přiklepli ti bohatí
Když je mu na blití
spraví to dvě tři rundy
Však on to někdo zaplatí
Na to jsou tu jiní
Má dobré alibi – je přece penzista
A jestli je svět plný krys a sviní
sešle nám na pomoc
kolegu Mefista
Surabaya Johnny
Autor hudby:
Odkudsi z Barmy vrátil ses zpět
Řekls mi, abych tě měla ráda
Tehdy mi patřil celý svět
Já se tě ptala na profesi
Přísahám, odpověď jsi mi dal
Že léta letoucí na dráze jsi
Říct, že jsi námořník, to ses bál
Mluvil jsi moc, Johnny
A samou lež, Johnny
Podváděls mě dřív, Johnny
Podvádíš i dnes
Nenávidím tě, Johnny
Když se tak na mě díváš
Johnny
Dej aspoň fajfku z huby ven!
Jsi pes
Tvoje řeči už znám
Surabaya Johnny
Bože! Proč ráda tě mám?
Surabaya Johnny
Láskou umírám
Bez srdce jsi, Johnny
A já tě ráda mám!
To byla neděle každý den
Ale pak – myslím, že zrovna v pátek
Rozbils mi celý můj sen
Já nemám žádná zadní vrátka
Před sebou taky už nic nemám
Když se dnes podívám do zrcátka
O dvacet let starší vypadám
Tys nechtěl lásku, Johnny
Ty jsi chtěl prachy, Johnny
A já nevěděla, Johnny
Proč si za mnou lez
Chtěls na mně všechno, Johnny
A dostals mnohem víc
Johnny
Dej aspoň fajfku z huby ven!
Jsi pes
Tvoje řeči už znám
Surabaya Johnny
Bože! Proč ráda tě mám?
Surabaya Johnny
Láskou až umírám
Bez srdce jsi, Johnny
A já tě ráda mám!
Odkud kdo své jméno vlastně vzal
Ale kamkoli jsme spolu přišli
Každý tě podle jména znal
Houkání lodí od přístavu
Probudí mě jednou po ránu
A ty mě opustíš bez pozdravu
To bude konec mého románu
Nemáš srdce, Johnny
Víš, že jsi lump, Johnny?
Ty jdeš teď pryč, Johnny?
Proč právě teď?
Já tě mám ráda, Johnny
Jako první den, Johnny!
Dej aspoň fajfku z huby ven!
Jsi pes
Tvoje řeči už znám
Surabaya Johnny
Bože! Proč ráda tě mám?
Surabaya Johnny
Láskou až umírám
Bez srdce jsi, Johnny
A já tě ráda mám!
T
Taka mala
Si petite auprès de toi" -
Czy pan widzi tę drżącą kobitę?
Jej bezbronność, co w tych słowach łka?
Całe serce ma przed tobą odkryte
Wszystek lęk w sercu jej ścichł
"Je me sens dans tes bras si petite -
Jestem mala w ramionach twych"
Użera się z kuchtą, na schodach od rana
Słychać jej wrzask
Potem się wymalowała jak ściana
I drzwiami trzask
Do IPS-u, do Litki i Ziutki na plotki
I ciacha żrą
Zatańcz z nią w Adrii - jej uśmiech tak słodki
Wargi jej drżą...
Jakaś jeśtem w twych ramionach taka mala
Mógłbyś wziąć mnie na ręce i nieść
Taka jeśtem zmęciona, nieśmiala
Tylko pieść mnie, ach, pieść mnie, ach, pieść
Nie ściskala, mężusia patrzala
Pan jest mocny, za mocny, a ja?
W twych ramionach czuję się taka mala
Si petite auprès de toi
Gdy widzi, że Litka ma nowe źrebaki
Zalewa ją krew
Przy brydżu szachruje, no wprost daje znaki
Żeby wyjść w trefl
Mężowi wymyśla: "Psiakrew, do cholery!
Futro mi kup!"
Wieczorem przychodzi do twej garsoniery
I łka u twych stóp...
Jakaś jeśtem psi tobie taka mala...
Taka mala - to jej trik, to jej lep
Proszę pana, niech się pan nie rozpala
Niech pan weźmie coś ciężkiego - i w łeb!
Onaż duża, proszę pana, onaż krowa
Czy pan słyszy, co w głosie mym łka?
Jeśli się panu jakaś mala podoba
Taka mala - psze pana - to może ja?
Tylko mnie poproś...
Za nic masz
Tak krótko trwa życie moje
Ty co dni w rok nie zliczasz czy wiesz
Czy ty wiesz
Co to jest strach u schyłku dnia
Ty nie chodzisz spać
A ja się boję
Coraz bliżej kroki słyszę
Jedną chwilkę jeszcze tylko...
Tylko mnie poproś do tańca
Ja na nic więcej nie liczę
Od krańca świata do krańca
Od piekła do nieba bram
Tylko mnie poproś do tańca
Jakbyś mnie kochał nad życie
Ja ci z nadziei różańca odpust dam
Tylko mnie poproś do tańca
Dopóki młoda godzina
Pożółknie zegara tarcza
Zanim wybije mój czas
Tylko mnie poproś do tańca
W którym się życie zatrzyma
Ta płyta chociaż już zdarta
Jeszcze gra
Ty co sny nam układasz do gry
Myśli me znasz
I za nic masz szanse moje
Ty co słońca rozwieszasz ty wiesz
Dobrze wiesz
Wszystko ma kres
Czy boisz się
Raz wysłuchaj mnie
Nie myśl o sobie
Tylko mnie poproś do tańca
Ja na nic więcej nie liczę
Od krańca świata do krańca
Od piekła do nieba bram
Tylko mnie poproś do tańca
Jakbyś mnie kochał nad życie
Ja ci z nadziei różańca odpust dam
Toužím být z mramoru
Nemilovaná
Nemilující
A to nejde
Hraju dál svoji hru
To mám – to chci
Přijde – pobude
Z mysli sejde
Křídla shořela
Čí je to vina
No jistě ne
Má
Nemilovaná
Nemilující
A to, bože, nejde …!
Toulám se krajinou snů
Strání a hor
Někdy se zamračím
S bručounem výpravčím
Na semafor
Jindy se zakoukám
Do oken chaloupkám
Těm podél cest
Mám ráda jak voní mech
Déšť, mlázím zarostlý břeh
Plný hvězd, ach hvězd
Stojí dub staletý
Uvnitř zas čas
Na lůžko, na moje
Padá zpod rolety
Sluneční jas
Ne já si nestýskám
Že páchne lysolem
Tenhle můj byt
Smím třeba celý den spát
Číst a hry bláznivé hrát
A snít, ach snít
Já se toulám
Krajinou snů
Se toulám
Já se toulám
Hádejte schválně
Kde jsem
Mí páni lékaři
Jaký mám plán
Že se jim za chvíli
S úsměvem na tváři
Na cestu dám
V džínách a košili
Ti by se divili
Kam hodlám jít
Vím, ještě nemohu vstát
Smím však hry bláznivé hrát
A snít, ach snít
Já se toulám
Já se toulám
Krajinou snů
Se toulám
Já se toulám
Hádejte schválně
Kde jsem
Kde se toulám
Já se toulám
Hádejte schválně
Kde jsem
Ten kabát růžový
ten jsem si dala šít
a líbil se mu velice
Byl horký letní den
v bistru jsme pili džus
na židli vadla kytice
jen malý zašlý byt
z papíru ubrus na zemi
Mých deset párů bot
a jeho taška knih
a váza pořád s růžemi
ten kabát růžový
visíval tehdy na klice
A nebyl žádný shon
laciný gramofón
pár desek na dně krabice
šli na něj dvacetkrát
do první řady na balkón
Měli jsme píseň svou
tenkrát to býval hit
celou noc hrál ji gramofón
a místa čím dál míň
a kožich a i klobouk mám
Ten kabát růžový
už není moderní
prosím Tě, mami, nech ho tam
V
Velvet Blue
Jak velvet blue
Jsou oči tvé
Blue, blue
Jak velvet blue
Jsou ruce tvé
Lásko
Jsi modřemodrým sametem
Spím v něm
A tak mě chráníš před světem
Den s nocí střídá
A mně je modře
Sviť hvězdo
Sviť slunce
Mně bude vždycky dobře
Blue, blue
Jak velvet blue
Jsou slova tvá
Blue, blue
Jak velvet blue
Mě objímá
Láska
S odstíny perly staleté
Láska
Co kůži líbá sametem
Láska
Co v modrém ránu se mnou
Scatuje mou píseň nezměrnou
/lehký, jemný scat/
/mezihra/
Blue, blue
Je modrou róbou
Tvá láska něžná
Blue, blue
V ní kráčím s dobou
Jak sněžná kněžna
Lásko
Jsi modřemodrým sametem
Spím v něm
A tak mě chráníš před světem
Lásko
Ať nikdy nedozpívám
Blues co chutná jako slíva
Blues hebké jako velvet blue!
Vím, že...
Voda, voděnka
narodil se pramínek,
čerstvá voda, voděnka.
Rozběhla se dolů z hor
daleko, až za obzor,
bystrá voda, voděnka.
Nese kvítek uvadlý,
modré nebe zrcadlí
snivá voda, voděnka.
Led ji svírá mnoho dní,
než se zjara rozvodní,
divá voda, voděnka.
Běží v každém počasí,
všecku žízeň uhasí
dobrá voda, voděnka.
Všechny rány vyhojí,
voda umí obojí,
živá voda, voděnka.
Běží jako o život
k dalekému modři vod,
bujná voda, voděnka.
Plyne kolem čas,
s deštěm se k nám vrátí zas,
věrná voda, voděnka.
Vila jménem Pierre
Tam mě přepad podvečer
Přímo uprostřed mé tísně
Mé písně
Vtáhly v atmosféru
Kdy si v šeru
Začnu snít
Ten, co hraje,
Moh by být
Tím, kdo otevře mi
Branku s větou, že mi
Touží srdce za své vzít --!
Tě žene
Vpřed – a Chopin
Ví, že něhou
Výt jsi schopen
Tempo sem a
Tempo tam, jen
Chtěj se
Vybouřit!
Vím, že máma tvá
Je dáma
Dál tě trápí
Výčitkama
Zlá, žes plakal
Tajně v kapli
V den kdys
Poznal
Že se bojíš v lásce
Žít
V lese tónů vyhledej mě
Unesem se lodí
Plujme míle hodin
Až
Tam na ostrov prázdna
Kde jsou ticha nehorázná
Kde si jen tak z hlavy
Notuje tvůj klavír …
Prstoklady lehkovážné
Poznenáhlu těžknou
Proč je nám tak teskno –
Je noc a svíčka zívá
Cestou domů budu zpívat
Tomu, koho vězní
/Tvá/
Vila jménem Pierre
/scat/
Vím, že se vrátím
Má v duši žal
Dávno ho čas
O smích obehrál
Měl život rád
Měl zač se prát
Jen o pár let smět vrátit čas
To by si přál
Mít tak sílu, jako dřív
Do své duše vrátit smích
v lásky náručí se skrýt
Mít v životě pro co žít
V žilách cítit tep svůj zas
Vnímat každou z všedních krás
Vrátit čas …..
Co víc si přát?
Starý pán
Má v duši klid
Smířený s tím
Že už musí jít
Svůj život zná a ví
Ví, že čas nezastaví
Pár posledních svých přání má
Než sbohem dá
Naposled se rozhlédnout
S hvězdami po nebi plout
Pánu Bohu povědět
Tajemství nevyřčených vět
Co do světa chce vykřičet
Žil jsem mnoho krásných let
Za to dík!
Já se zas vrátím k vám“
Vím, že se vrátím…
Víš, jak se trápím
pít už není s kým,
ani smát se neumím,
bez tebe jsem nic,
jenom vzduch, nic víc,
tam, kde má být pár, jen sama spím.
Už mě nebaví,
a jen Bůh to ví,
žít, kde zastavil se čas,
kde je prázdný stůl,
kde je všeho půl,
kde jsi nechal všechno stát,
co zbylo z nás…
Víš, jak se trápím,
jak zoufale se trápím,
jsem jako dítě bez mámy,
jak slunce, které zahalí mrak nad námi,
víš, jak se trápím,
neskutečně se trápím
tím, že se možná nevrátíš,
kde jsi a odkud odcházíš,
už dva roky tě vyhlížím,
(ach) co ty víš.
chodím do těch míst,
táhne mě to tam, tam k nám,
únava a stesk
sebraly mi lesk,
štěstí, lásku, v duši klid jen předstírám.
Piju po nocích,
Whisky, někdy líh,
pro mě stejná chuť, nic víc
a pak vidím zas
dávnou radost v nás,
nebráním se vzpomínkám,
vždyť nemám nic.
Víš, jak se trápím,
jak zoufale se trápím,
já za tebe i život dám,
své srdce z těla vyrvu si, jdu, nevím kam,
víš, jak se trápím,
neskutečně se trápím,
já už si ani nezpívám
a talent, co snad měla jsem
s sebou jsi odnes´bůhví kam
a zahodil.
slova jako med,
kdy mou duši otráví,
jsem tak zraněná,
jsem tak pitomá,
pořád slyším ten tvůj hlas, jak zpíváš mi.
jak strašlivě se trápím,
jsem jako dítě bez mámy,
jak slunce, které zahalí mrak nad námi,
víš, jak se trápím,
jak příšerně se trápím,
vždyť já si ani nezpívám,
ty sebral jsi mi vše, co mám,
jsem už jen stín a celé dny
se trápím,
beznadějně se trápím,
slyšíš, jak já se trápím!
Vrať se dřív
I odejít
Mě bys chtěl chápat –
A s jinou žít
Do trapných úvah
Se zaplétáš
A křídla v předsíni máš …
Já Tě mám ráda
Co víc Ti dát
Už jsi jen stínem
Tak proč si lhát
Bůh pravdu má
Jsem hvězda Tvá!
Než Tvé oči smích všechen vypláčou
V zářích
Vrať se dřív
Než Ti mé srdce Tvé
V kámen promění příkoří
Cesta svéhlavá
Žene nás
V neznáma
Ať jsi napůl živ
Nechtěj s ní
Zabloudit
Vrať se dřív!
Jsme nesli kříž
Já se mu smála
Nic nevážíš
Teď půlí pokoj
Má váhu pout
Jen ve dvou šlo by s ním hnout!
Tak si teď vzpomeň
Kdo vlastně jsem
Kdo dýchá s Tebou
V dobrém i zlém
Bůh pravdu má
Jsem hvězda Tvá!
…
Nechtěj s ní
Zabloudit
Vrať se dřív!
Y
Yidishe mame
Autor hudby:
Z
Zahřej mně
Zas je tu máj
A láska s ním
A já ty kumpány znám
Jdou slíbit ráj
Nám střítlivým
Hned náruč dokořán mám
I s pánem svým
V ní vzdychají, že andělem jsem
Ach, je tu máj
A láska s ním
A ty jsi věčně v srdci mám
Je Tvá
Jsi živý, jsi budoucnost
V Tvých košilích
V Tvých botách
Můj smutek jako inkoust zhoust
A láska s ním
A mužům se líbí můj stesk
Jsou parfémem
Jsou souvětím
Jsou houby – a Tys byl třešk!
A láska s ním
Čas jarní je povodní snů
Chci tělo své
Vléct kamením
A přibít k Tvým ramenům
Žalm
I hvězdy už z dáli
Přišly teď s tebou si hrát
Když luna jde nebem
Hned zavoní chlebem
Postýlka v níž budeš spát
Až se zem otočí
Přijde zas den
Z očí se vykrade sen
Ptáci ho chytí
A v písni jak v síti
Ho přivedou
Pro tebe jen
noc tmou zahalí tě
A všechno zlé odnese pryč
I měsíc se usměje
Že ve snu ti pěkně je
A září jak kouzelný míč
Než vina dozraje
Než přijde Bůh
Než budem platit svůj dluh
Spi moje děťátko
Života zakrátko
Obletíš celičký kruh
W
Wiosna
Mruczy zdrój po błoni,
Ukryta we wrzosy
Gdzieś jałowka dzwoni.
Leci wzrok wesoło,
Wkoło kwiaty wonią,
Kwitną gaje wkoło.
Ja pod skałą siędę,
Piosnkę lubą, słodką
Śpiewać sobie będę.
Jakiś żal w pamięci,
Czegoś serce wzdycha,
W oku łza si` kręci.
Ze mną strumyk śpiewa,
Do mnie się z wysoka
Skowronek odzywa.
Ledwo widny oku,
Coraz wyżej, wyżej...
Zginął już wobłoku.
Jeszcze piosnkę głosi
I śpiew ziemi tkliwy
W niebo aż zanosi!
F
Fešák Hubert
E
Eli
Slova posvátná
co každý zná
slova zoufalá
i prosebná
Jen já je neumím
jen já je neříkám
jen já v ně nevěřím
jsem tak vychován
jen tři písmena
tisíce let už jsou
milióny modlená
Jen já je nezvládám
i kdybych se roztrhal
tak bych Tě vzýval rád
ale sám bych sobě lhal
Tys jiné opustil
Tebe já
Tys jiným odpustil
Tobě já
proč v Tebe věřit mám
proč svět si Tě vytvořil
ten co´s prý stvořil sám
Ten svět se potácí
a neví kudy kam
nevím to ani já
v co věřit vlastně mám
kéž bych pochopil
co svět v Tobě má
Eli, Eli
Tys věrné opustil
hříšným jsi odpustil
přesto zůstáváš
milován